Slovanská mytologie a slovanské bohyně
Blíží se čas Vánoc a starý rok nám pomalu ale jistě dává své sbohem. Vánoční svátky v našich končinách slavíme převážně dle římskokatolických tradic a zvyků. Jak ale slavili tento svátek naši předci ještě před uchvácením moci křesťanskou církví mnoho z nás ani netuší. Asi Vás nepřekvapí, že některé z vánočních tradic, které dnes mnohdy tak bezmyšlenkovitě dodržujeme pochází z pradávných předkřesťanských obřadů a rituálů.
Vydejme se společně v tento magický čas na malou výpravu do dávné minulosti, kdy naše končiny obýval velký a hrdý slovanský národ. Budu Vám společně se svojí věčnou láskou a životní partnerkou Lenkou vyprávět příběh, který se zdá být zapomenutý v moderním světě 21. století, a přesto má pro nás význam nesmírného dosahu. Je to příběh inspirovaný slovanskými tradicemi, zvyky, pohádkami a mýty.
Věříme, že národ, který nezná svoji minulost nemá ani budoucnost a my musíme konstatovat, že nám skutečná pravda o našich předcích zatím zůstává utajena a skryta.
Hlavní proud historiků nám prezentuje původní slovanský národ jako národ žijící v primitivních kmenových společenstvích bez kultury, tradic a vlastního písma až do příchodu věrozvěstců Cyrila a Metoděje v druhé polovině devátého století.
Pro jiné jsou však Slované velkým a silným národem, který původně obýval rozsáhlá území od Sibiře až po Atlantický oceán.
Nepřísluší nám právo soudit kdo z nich má pravdu a kdo ne. Podle historicky doložených dokumentů byly Slované mírumilovným národem, který byl pevně svázaný se svoji zemí. Živili se obděláváním půdy, měli vyspělou kulturu, měli svoje písmo – staroslověnskou bukvici a za svoje náboženství přijali pohanskou víru. Silné spojení s přírodou a zemí, kterou obývali jim umožnilo žít podle hlubokých duchovních tradic. Na základě pozorování přírody a jejich cyklů vytvořili mytologický systém založený především na těchto cyklických změnách.
Součástí mytologie našich předků je propracovaný systém slovanských bohyň. Tento systém však není vlastní národu jako celku, ale jednotlivé kmeny obývající svá území od východu k západu i od severu k jihu uctívali svoje specifické bohy a bohyně.
Systém víry, který nám byl v minulosti vnucen, a ve kterém jsme žili po staletí a žijeme v něm dodnes, nás připravil o naši původní slovanskou mnoho božskou mytologii a nahradil jí bohem jediným. S mnohdy násilnou christianizací našich území došlo k přetvoření pohanské kultury a potlačení původních zvyků, rituálů a tradic.
Ženská moudrost, intuice a hluboké spojení s přírodou byly zatlačeny do pozadí. Ženský princip byl nahrazen mužským, který se stal dominantním v každém aspektu řízení naši společnosti.
Doufáme, že většina z nás už dnes cítí, že čistě mužský pohled na svět nefunguje a má čím dál tím víc destruktivní charakter.
Vyplujme tedy společně na vlnách času do dob dávno minulých, kdy kult slovanských bohyň na duchovní či archetypální úrovni ovlivňoval každodenní život našich předků.
Postupně Vám představíme šestici bohyň inspirovaných ročními obdobími a jednotlivými vybranými archetypy.
Jde nám však o víc než jen o umělecké ztvárnění části naší slovanské historie. V současné vykořeněné a přetechnizované společnosti, která staví na první místo materiální hodnoty, konzum a povrchnost, ztrácíme spojení s vlastní duší a tím i vlastní podstatu. Pokud nevíme kdo jsme, nemůžeme vědět ani kam kráčíme a co je našim úkolem na této planetě. Ztrácíme moudrost našich předků, kteří žili v souladu s přírodou, ctili jí a chránili.
Jedině opětovným propojením ženského a mužského principu v nás samotných můžeme dojít k vlastní transformaci a potažmo i k transformaci celé společnosti.
Dovolte nám tedy abychom Vám představili první ze slovanských bohyň, Morenu. Morena je bohyní zimy a strážkyní klidu a....
...na její představení si budete muset ještě chvíli počkat.
Morena k Vám zavítá v den zimního slunovratu, v den, kdy se znovu zrodí slunce a svitne nová naděje...
Marián a Lenka